Před volbami do Evropského parlamentu v příštím roce přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen svůj projev o stavu Evropské unie (SOTEU) v září 2023. V tomto článku shromažďujeme klíčové poznatky našich odborníků ze SOTEU, které poskytují komplexní analýzu nedávných úspěchů EU a pokračujících výzev, kterým blok čelí.
Program Globální Evropa
Dne 13. září 2023 přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen svůj projev o stavu Unie (SOTEU). Jedná se o každoroční událost připomínající projev prezidenta Spojených států v Kongresu o stavu Unie. Každé září se zákonodárci Evropské unie (EU) scházejí ve Štrasburku – oficiálním sídle Evropského parlamentu –, aby zhodnotili výsledky a nadcházející plány Evropské komise na řešení problémů a výzev, kterým EU čelí. Toto byl poslední projev SOTEU současného předsedy Komise, jehož mandát – společně s celým kolegiem komisařů – končí po volbách do Evropského parlamentu v červnu příštího roku. Projev přinesl pozitivní hodnocení práce Komise za poslední čtyři roky a stanovil krátkodobé a dlouhodobé cíle pro Evropu, aby „psala svůj vlastní osud“.
V tomto článku shromažďujeme klíčové poznatky, úvahy a promarněné příležitosti našich odborníků ze SOTEU a poskytujeme komplexní a pronikavou analýzu nedávných úspěchů EU i pokračujících výzev, kterým blok čelí.
Vilém Drozdiak, Global Fellow, Global Europe Program ve Wilsonově centru
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, tváří v tvář rizikům ochabující ekonomiky, která by mohla zrušit miliony pracovních míst na celém kontinentu, slíbila, že příští rok před volbami do Evropského parlamentu bude věnovat oživení evropského podnikatelského sektoru, aby nebyl zavalen výzvami ze strany Čína a Spojené státy americké.
Ve svém každoročním projevu SOTEU v Evropském parlamentu 13. září von der Leyen zdůraznila, že Evropa může dosáhnout svých geopolitických cílů pouze výrazným posílením své schopnosti konkurovat v předních průmyslových odvětvích a kritických technologiích. Především řekla, že Evropa nesmí prohrát závod o získání hlavních světových trhů s elektrickými vozidly (EV) tak, jak Evropa před deseti lety umožnila Číně zahnat její solární průmysl do zapomnění.
Von der Leyenová oznámila, že Evropská komise zahájí vyšetřování čínských státních dotací na vývoz EV. Hrozí, že podkopou evropské výrobce automobilů a stojí miliony pracovních míst, zejména v jejím rodném Německu. “Musíme mít jasné oči ohledně rizik, kterým čelíme,” řekla. „Globální trhy jsou nyní zaplaveny levnějšími čínskými elektromobily a jejich ceny jsou uměle udržovány na nízké úrovni obrovskými státními dotacemi. To deformuje náš trh.”
Peking tento krok odsoudil, ale von der Leyenová trvala na tom, že Evropa uvalí represivní cla, když budou její životně důležité ekonomické zájmy nespravedlivě ohroženy. „Evropa je otevřená soutěži, ne závodu ke dnu,“ řekla. Von der Leyen jmenovala bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho zvláštním poradcem, který má prozkoumat, jak by evropské podniky mohly účinněji konkurovat Číně a Spojeným státům. Evropa vyjádřila obavy, že průmyslová strategie Bidenovy administrativy, odhalená jako součást zákona o snižování inflace, přiláká přední společnosti kontinentu k investicím do Spojených států na úkor budoucí hospodářské dynamiky Evropy.
S blížícími se volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024 budou naděje von der Leyenové na zajištění druhého funkčního období předsedkyně Evropské komise záviset na silné podpoře konzervativních pro-podnikatelských zákonodárců v Evropském parlamentu. Je obecně uznávaná a získala potlesk od Francie, Německa a dalších vlád za její neochvějnou podporu Ukrajiny, balíček klimatické legislativy v hodnotě 800 miliard dolarů známý jako Green Deal a její úsilí o zefektivnění byrokracie a rozhodování v EU. potenciální rozšíření bloku 27 až na 35 členů.
Ale stejně jako u osudu mnoha politických kariér, naděje von der Leyenové na vítězství v druhém pětiletém funkčním období jako vedoucí hlas Evropy mohou nakonec záviset na nestálé povaze kontinentální ekonomiky.
Tobiáš Gehrke, Global Fellow, Global Europe Program ve Wilsonově centru a Senior Policy Fellow v Evropské radě pro zahraniční vztahy (ECFR)
Když prezidentka von der Leyenová minulý týden vystoupila v Evropském parlamentu ve Štrasburku, byla evropská ekonomika v popředí zájmu. Jako dominantní leitmotiv se vrátila „konkurenceschopnost“, která nahradila kontroverznější myšlenky autonomie, ekonomické bezpečnosti nebo suverenity. S tímto odkazem – a tím, že dosadil populárního Maria Draghiho jako prominentního vůdce agendy konkurenceschopnosti – von der Leyen přikývla podnikatelské komunitě, aby jim pomohla „podnikat snadněji“ než se soustředit pouze na geopolitiku ekonomiky.
Za tímto převlékáním však prezident zdvojnásobil geopolitičtější Komisi. Znovu naformulovala zelený přechod jako výraznou příležitost růstu a geoekonomickou agendu pro EU, aby mohla soutěžit v globálním závodě o průmysl a dodavatelské řetězce a bezpečné dodavatelské řetězce. Von der Leyen by skutečně mohla poukázat na řadu stavebních kamenů průmyslové politiky této agendy: zákon o čistém nulovém průmyslu, zákon o kritických surovinách a komunikaci o ekonomické bezpečnosti. Jak efektivně financovat tyto politiky však zůstává bolestí hlavy. Členské státy porazily nové společné finanční zdroje návrhu (prostřednictvím dluhu nebo daní) v rukou Komise – fondu suverenity. Místo toho se nový nástroj nazvaný STEP pouze přesouvá kolem některých stávajících rozpočtů. Skutečně KROK dolů od von der Leyenových ambicí.
Možná právě kvůli této porážce podpůrného nástroje vyvolalo oznámení von der Leyen o ochranném nástroji místo toho kontroverzi: vyšetřování, zda jsou čínská elektrická vozidla dotována, a tudíž mohou být předmětem dovozních cel (podobně jako americká dovozní cla na čínská elektrická vozidla ve výši 27.5 % ). Tento krok neotřese jen Čínou. Mnoho evropských (čti: německých) výrobců automobilů vyrábí v Číně, aby odtud vyváželo na globální trhy a mohlo by dojít k narušení tohoto obchodního modelu. Výsledek tohoto vyšetřování vztahů mezi EU a Čínou by mohl být významný: očekávejte, že jeho politika bude zuřivá dlouho předtím.
Klaus Larres, Člen ve Wilsonově centru a Richard M. Krasno významný profesor historie a mezinárodních vztahů na University of North Carolina (UNC) v Chapel Hill
Projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové byl jejím pátým projevem a možná i posledním, protože její mandát vyprší příští rok. Není proto překvapením, že svůj projev využila k tomu, aby se doporučila jako hodnou druhého funkčního období jako nejvyšší politička EU tím, že se soustředila na zlepšení hospodářské výkonnosti EU.
Projev se skládal ze dvou hlavních částí. Nejprve von der Leyen zkoumala její výkon od roku 2019. Zdůraznila svou politiku umožňující EU úspěšně reagovat na pandemii COVID-19 a poukázala na obrovské finanční a vojenské úsilí, které EU pod jejím vedením vyvíjí na podporu Ukrajiny proti Brutální nápor Ruska. Poukázala také na významný úspěch EU, kterým je schválení Zelené dohody, což je balíček 30 právních předpisů v oblasti klimatu, který má EU pomoci dosáhnout cíle nulových emisí CO2 do roku 2050.
Za druhé, von der Leyenová nastínila program na rok, který jí zbývá do konce funkčního období. Dominovalo mu zlepšení hospodářské výkonnosti EU a globální konkurenceschopnosti snížením byrokracie, zlepšením základu ekonomických dovedností bloku a uzavřením nových obchodních dohod s Mexikem, Austrálií a především s jihoamerickými zeměmi Mercosuru. Dramaticky oznámila jmenování Maria Draghiho, bývalého šéfa centrální banky EU a italského premiéra, zvláštním ekonomickým poradcem pro budoucnost evropské konkurenceschopnosti.
Pozornost upoutalo také její oznámení, že Evropská komise provede vyšetřování nekalé čínské soutěže na rychle se rozvíjejícím trhu s elektrickými vozidly (EV). „Evropa udělá vše pro to, aby si udržela konkurenční výhodu,“ vysvětlila. Přesto neřekla, že evropští výrobci automobilů, včetně slavných německých výrobců automobilů, jsou na trhu s elektromobily a bateriemi technologicky pozadu a měli by vyvinout usilovné úsilí, aby svou hru zlepšili.
Von der Leyen také oznámila, že Brusel by se měl připravit na obrovské rozšíření EU až o 10 zemí, včetně Ukrajiny a Gruzie, a musí vyřešit otázku, jak bude Unie 37 členů „v praxi fungovat“. O nezbytnosti významných reforem smluv, které jsou velmi kontroverzní, jako je hlasování kvalifikovanou většinou o otázkách zahraniční politiky nebo vytvoření celoevropského ministerstva financí, však zmínila jen okrajově.
Rozsáhlý a občas promyšlený projev Von der Leyenové jistě připravil nabitý program pro její setrvání v loňském roce v úřadu. Uvidíme, zda se jí podaří úspěšně vyřešit mnoho z těchto složitých problémů.
Jason C. Moyer, Program Associate, Global Europe Program ve Wilsonově centru
V projevu o stavu Unie z minulého týdne prezidentka von der Leyenová propásla příležitost diskutovat o obraně a bezpečnosti. Kromě krátké zmínky o aspiraci na plně realizovanou Evropskou obrannou unii a opětovném potvrzení důležitosti spojenců se von der Leyenové nepodařilo ponořit se hlouběji do seismických změn, ke kterým dochází v obranném prostoru EU: od překonání USA jako hlavního přispěvatele pomoci Ukrajině přes její Evropský mírový nástroj k podpoře hrozeb pro svůj nerozvinutý obranný průmysl.
V posledním roce došlo k některým významným úspěchům, na které von der Leyenová nepoukázala. Začátkem tohoto roku vydala EU svou novou strategii námořní bezpečnosti, která posiluje roli EU jako poskytovatele námořní bezpečnosti. Došlo k aktualizaci strategického kompasu EU – hlavního dokumentu o strategických hrozbách a plánu k prohloubení obranné spolupráce EU. Širší pohled na národní bezpečnost se na nadnárodní úrovni upevňuje konceptem Otevřené strategické autonomie a prostřednictvím její strategie ekonomické bezpečnosti. Vzhledem k plánům na vůbec první vojenské cvičení pod vedením EU naplánované na letošní podzim pod španělským předsednictvím EU a v době, kdy členské státy EU očekávají, že Brusel podnikne odvážné kroky v otázkách bezpečnosti a obrany, to byla pro von der Leyenovou promarněnou příležitost k upevnění sama jako síla stojící za radikální transformací probíhající v rámci EU.
Maša Ocvirk, Programový koordinátor, Global Europe Program ve Wilsonově centru
Prezidentka Ursula von der Leyen ve svém projevu SOTEU zdvojnásobila nedávný tlak na další rozšíření EU a vyzvala k dokončení unie. To není překvapivé a lze to považovat za přímou reakci na projev Charlese Michela na Bled Strategic Forum o dva týdny dříve. Na rozdíl od Michela se však von der Leyenová zdržela zmínky o konkrétních termínech rozšíření. Místo toho – způsobem velmi podobným Komisi – zdůraznila, že rozšíření je proces založený na zásluhách, a oznámila otevření zpráv o právním státu přistupujícím zemím. Zda to přispěje k tempu nezbytných reforem v kandidátských zemích nebo otevře další konzervu červů pro pokrok v přístupových rozhovorech, se teprve uvidí.
Von der Leyen byla skálopevně přesvědčena, že budoucnost Ukrajiny, Moldavska, západního Balkánu a Gruzie leží v Evropské unii. Uvedla, že zjevná dichotomie mezi „prohlubováním integrace nebo rozšiřováním Unie“ nemůže zůstat překážkou, ale měla by být „katalyzátorem pokroku“. EU vždy přizpůsobovala své politiky a instituce při integraci nových členů a tentokrát nebude výjimkou. Přechod z 27 na potenciálně 36 členských států vyžaduje nové vnitřní reformy – od společné zemědělské politiky po rozpočet EU – nevyhnutelné, přičemž některé dokonce vyžadují změny smluv. Ohlášené přezkumy politik před rozšířením jsou krokem správným směrem. Důsledky Konference o budoucnosti Evropy a přetrvávající nejasnosti ze strany von der Leyenové ohledně toho, jak vyvážit reformní úsilí EU a pokrok v procesu rozšiřování, by však mohly vést k tomu, že EU bude nadále bojovat od rétoriky k činům ve prospěch kandidátských zemí. .
Philip Reeker, Předseda programu Globální Evropa ve Wilsonově centru
„Na začátku svého mandátu se Ursula Von der Leyen zavázala vybudovat Evropskou komisi, která by mohla čelit globálním výzvám. O čtyři roky později její projev o stavu Evropské unie prohlásil úspěch, když Evropská unie „podporovala Ukrajinu, postavila se ruské agresi, reagovala na asertivní Čínu a investovala do partnerství“ a nakreslila výhledový program pro roli EU jako globálním aktérem.
Von der Leyen zdůraznila jedinečnou roli Globální brány a oznámila projekt ekonomického koridoru Indie-Střední východ-Evropa podepsaný na okraj G20. Vyzvala také ke „stejné jednotě cílů vůči Africe jako vůči Ukrajině“, přičemž uznala pomalý pokrok v prohlubování spojení se zeměmi kontinentu, který se nachází hned za Středozemním mořem od evropských břehů. V poslední době se Evropa snaží najít řešení, jak se po převratech v Nigeru a Gabonu zapojit do tohoto regionu.
Přestože v jejím projevu chybí, výsledky EU v jejím sousedství, zejména na západním Balkáně, byly pro mnohé zklamáním. Přístupové cesty Albánie a Severní Makedonie byly zmařeny, politická nestabilita v Bosně a Hercegovině nadále brání smysluplným reformám a pouhý den po SOTEU rozhovory mezi Kosovem a Srbskem zprostředkované EU opět nedosáhly žádného pohybu k realizaci úspěchů deset let stará Bruselská dohoda o dialogu pod vedením EU. Von der Leyenová mohla znovu zopakovat, že budoucnost západního Balkánu je v Unii, nicméně odpověď na volání historie se bude muset zaměřit na konkrétní akční řešení s cílem zlepšit pracovní vztahy v regionu a zlepšit stabilitu. integrující země dlouho slibovaly příležitost připojit se ke svým sousedům.
Kaija Schildeová, Docent mezinárodních vztahů, Boston University
Ve svém projevu SOTEU von der Leyen zdůraznila iniciativy EU na podporu silné evropské obranné průmyslové základny schopné řešit okamžité výzvy dodavatelského řetězce směřující k pomoci Ukrajině, jakož i prosazování dlouhodobých cílů evropské strategické autonomie, včetně posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím společných Zákon o zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) a zákon na podporu výroby munice (ASAP). Von der Leyenova vize představuje pokračování, nikoli změnu, evropské obranné integrace za poslední dvě desetiletí: s postupným úsilím o vytvoření krátkodobých, ad hoc ujednání předcházejících více institucionalizovaným a trvalým obranným rámcům EU. Na rozdíl od této postupné vize evropské obranné integrace založené na obranných trzích představuje odpověď lídra EPP Manfreda Webera na její projev zrychlenou vizi obrany EU a navrhuje operační vojenskou integraci, jako je „. společné evropské síly na zemi, na moři a na moři“. vzduchu do roku 2030“ v rámci posíleného rámce NATO.
EU se již stává moderním bezpečnostním státem nad obrannými trhy díky své regulační síle a nepřímo formuje evropskou bezpečnost prostřednictvím tržních mechanismů, které podněcují strategie a chování účastníků trhu, jako jsou firmy. Tržní síla EU povzbudila evropské obranné firmy, aby zvýšily investice do samofinancovaného výzkumu a vývoje a podpořily potenciálně odolnější a rozmanitější sektor obrany. Diskurz Von der Leyenové znovu potvrzuje vyvíjející se roli EU, a to nejen jako zprostředkovatele, ale i jako strategického architekta, který řídí evropskou bezpečnost ovlivňováním strategií a chování aktérů obranného trhu.
Ben Baxendale-Smith a Henri Winberg, Staff Assistant Interns, Global Europe Program ve Wilsonově centru
SOTEU z roku 2023 ukázala trvalý závazek Evropské komise podporovat Ukrajinu; Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že Evropa bude „na straně Ukrajiny na každém kroku“. Projev se zabýval úspěchy EU při podpoře Ukrajiny – od von der Leyenové, která představila nabídku EU na dočasnou ochranu vysídlených Ukrajinců a také humanitární pomoc a výrobu munice poskytovanou Ukrajině. Projev také zahrnoval další opatření, která EU hodlá přijmout, jako je prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v EU.
I když to nebylo uvedeno jménem, v jejím projevu byla zmíněna navrhovaná obnova nástroje pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. S novými údaji z Kielského institutu, které ukazují, že EU předběhla USA v celkových závazcích pomoci Ukrajině, bude nástroj pro Ukrajinu zásadní pro institucionalizaci budoucí podpory EU Ukrajině. Navzdory absenci podrobností, které by mohly zpochybnit datum zahájení počátkem roku 2024, EU znovu prokázala své odhodlání a odhodlání podporovat Ukrajinu „jak dlouho bude potřeba“.
Na základě okamžité podpory přislíbené v SOTEU z roku 2022 se von der Leyenová dívá dopředu na rozšíření EU. To znamená širší posun směrem k řešení otázek souvisejících s členstvím Ukrajiny, aby splnila přístupová kritéria. Kromě toho, že se zaměřujeme na poskytování finanční podpory pro aktivní podporu a obnovu Ukrajiny, stala se ústředním bodem její integrace do evropského projektu.
